République tchčque

Lois diverses

Dispositions linguistiques


1) Loi n° 634 sur la protection des consommateurs (1992)
2) Loi n° 337 du Conseil national tchčque sur l'administration des impôts et des taxes (1992)
3) Loi n° 40 du Conseil national tchčque sur l'acquisition et la perte de la nationalité de la République tchčque (1993)
4) Loi n° 90 sur le rčglement intérieur de la Chambre des députés (1995)
5) Loi n° 107 sur le rčglement du Sénat (1999)
6) Loi n° 328 sur les cartes d'identité (1999)
6) Loi n° 128 sur les municipalités (2000)
7) Loi n° 301 sur les registres, les noms et prénoms (2000)
8) Loi n° 231 du 17 mai 2001 sur le fonctionnement de la radio et de la télévision (2001)
9) Loi n° 312 sur les fonctionnaires des unités territoriales autonomes (2002)
10) Loi n° 218 sur le service des fonctionnaires dans les bureaux administratifs et sur la rémunération de ces employés (2002, abrogée)
11) Loi n° 3 sur la liberté de religion et le statut des églises et des sociétés religieuses (2002)
12) Loi n° 108 sur les services sociaux (2006)
13) Décret n° 188 sur l'examen d'attestation, l'examen d'approbation et l'examen final d'un cours certifié et sur la procédure de vérification de la connaissance de la langue tchčque par une entrevue avec les médecins, les dentistes et les pharmaciens (2009)
14) Loi n° 132 sur les services de médias audiovisuels sur demande (2010)
15) Loi n° 373 sur des services spécifiques de santé (2011)
16) Loi n° 496 sur les śuvres audiovisuelles et la promotion de la cinématographie (2012)
17) Loi n° 186 sur la citoyenneté de la République tchčque (2013)
18) Loi n° 304 sur les registres publics des personnes morales et physiques (2013)
19) Loi n° 234 sur la fonction publique (2014)
20) Loi n° 200 sur les infractions (1990-2016)
21) Loi n° 134 sur la passation des marchés publics (2016)
22) Rčglement gouvernemental n° 31 sur la preuve de la connaissance de la langue tchčque aux fins de l'obtention d'un permis de séjour permanent (2016)
23) Loi n° 150 sur les services extérieurs (2017)

Zákon č. 40/1993 České národní rady o nabývání
a pozbývání státního občanství České republiky

Článek 7

1)
Státní občanství České republiky lze na žádost udělit fyzické osobě, která splňuje současně tyto podmínky:

a) má na území České republiky ke dni podání žádosti po dobu nejméně pěti let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje,

b) prokáže, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo prokáže, že pozbyla dosavadní státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky,

c) nebyla v posledních pěti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,

d) prokáže znalost českého jazyka a;

[...]

2) Manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství České republiky.

3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví obecně závazným právním předpisem kriteria pro prokazování znalostí českého jazyka podle odstavce 1 písm. d).

Článek 10

1)
Státní občanství České republiky uděluje ministerstvo; žadateli vydá Listinu o udělení státního občanství České republiky.

2) Žádost se podává u úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Úřad ověří pohovorem se žadatelem jeho znalost českého jazyka a o výsledku učiní záznam do spisu. Znalost českého jazyka neprokazuje žadatel, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky. Úřad vyplní se žadatelem dotazník, jehož obsah je stanoven v příloze; prostřednictvím Policie České republiky pak zašle žádost spolu se svým stanoviskem, stanoviskem obecního úřadu a s doklady stanovenými tímto zákonem nejpozději do 30 dnů od jejího podání ministerstvu.

Článek 22

1)
Doklady vystavené orgány cizího státu, které předkládají fyzické osoby podle tohoto zákona:

a) musí být opatřeny potřebnými ověřeními,4) nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána;

b) musí být úředně přeloženy do českého jazyka,5) jsou-li vystaveny v cizím jazyce.

2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že jsou doklady vystaveny příslušnými orgány Slovenské republiky.
 

Article 7

1) La citoyenneté de la République tchčque peut ętre accordée sur demande ŕ une personne physique qui remplit simultanément les conditions suivantes:

a) ętre titulaire d'un permis de séjour permanent sur le territoire de la République tchčque depuis au moins cinq ans ŕ compter de la date de dépôt de la requęte et y a résidé pendant cette période;

b) prouver qu'en acquérant la citoyenneté de la République tchčque elle perd sa citoyenneté actuelle ou prouver qu'elle a perdu sa citoyenneté actuelle, ŕ moins qu'elle ne soit un sans-abri ou une personne bénéficiant d'un statut de réfugié reconnu en République tchčque;

c) ne pas avoir été reconnue coupable d'une infraction pénale intentionnelle au cours des cinq derničres années;

d) démontrer une connaissance de la langue tchčque et;

[...]

2) Les couples mariés peuvent présenter une demande conjointe pour devenir citoyens naturalisés de la République tchčque.

3) Le ministčre de l'Éducation, de la Jeunesse et des Sports de la République tchčque doit définir dans un rčglement contraignant les critčres juridiques pour prouver la connaissance de la langue tchčque, conformément au paragraphe 1(d).

Article 10

1) La citoyenneté nationale de la République tchčque est accordée par le Ministčre; celui-ci émet un certificat de citoyenneté de la République tchčque au requérant.

2)
La demande doit ętre présentée au bureau compétent selon le lieu de résidence permanente du requérant. Le bureau doit vérifier sa connaissance de la langue tchčque par une entrevue avec le requérant et présentera le résultat dans son dossier. La connaissance de la langue tchčque n'est pas exigée par un requérant qui est ou était un citoyen de la République slovaque. Le bureau remplit avec le requérant un questionnaire dont le contenu figure en annexe; par l'intermédiaire de la police de la République tchčque, le bureau transmet ensuite la demande accompagnée de son avis, de l'avis du bureau municipal et des documents prévus par la présente loi au plus tard 30 jours aprčs sa soumission au Ministčre.

Article 22

1)
Les documents émis par les autorités d'un État étranger, présentés par des personnes physiques en vertu de la présente loi, doivent ętre:

a. certifiés conformes, s'il n'en est pas prévu autrement par un traité international auquel est liée la République tchčque,

b. officiellement traduits en tchčque, ŕ la condition qu'ils aient été émis dans une autre langue.

2) Les dispositions du paragraphe 1 ne s’appliquent pas lorsque les documents sont rédigés par les autorités compétentes de la République slovaque.

Zákon č. 231/2001 o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

Článek 2

Základní pojmy

1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí

b) převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a); za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,

c) celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu1c), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1d),

Článek  31

Obsah programů

1)
Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

Článek 38

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit:

d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,

e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.

Článek 45

1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele

a) místního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,

b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.

Článek 48

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení

1)
Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání

k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,

l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,

Loi n° 231/2001 du 17 mai 2001 sur le fonctionnement de la radio et de la télévision, et sur les modifications ŕ d'autres lois

Article 2

Terminologie de base

1)
Aux fins de la présente loi, les définitions suivantes s'appliquent:

b) la retransmission de la radio et de la télévision désigne la réception d'émissions originales de radio et de télévision ou de leurs parties substantielles et leur diffusion simultanée, intégrale et sans changement pour le grand public grâce ŕ des émetteurs, des systčmes de câble et des satellites ou tout autre moyen technique; la diffusion originale doit aussi désigner la diffusion de la version tchčque d'un programme de télévision, qui a été principalement diffusé dans une langue étrangčre;

c) la radiodiffusion ŕ l'échelle nationale désigne la radio et la télévision, qui peuvent ętre reçues par au moins 70 % de la population de la République tchčque, selon les données résultant du dernier recensement, sauf disposition contraire par une disposition législative spéciale;

Article 31

Contenus des programmes

1)
Le radiodiffuseur et le retransmetteur doivent ętre habilités ŕ diffuser des programmes d'une maničre libre et indépendante. Toute intervention dans le contenu des programmes n'est pas recevable sur la base du droit et dans les limites de celui-ci.

4)
Le radiodiffuseur statutaire doit élaborer sa structure de programmes afin de fournir, dans sa diffusion, un portfolio bien équilibré offert ŕ toute la population dans le respect de l'âge, du sexe, de la couleur de la peau, de la foi, de la religion, des opinions politique ou autres, de l'origine ethnique, nationale ou sociale et de l'appartenance ŕ une minorité.

Article 38

Conditions de transmission d'une réponse et d'une annonce supplémentaire

1) Toute réponse ou annonce supplémentaire doit ętre rendue publique par le diffuseur:

d) dans la męme langue dans laquelle l'annonce accessible a été transmise,

e) avec l'indication des nom et prénom de la personne physique ou du nom de la personne morale qui a demandé la réponse ou une annonce supplémentaires ŕ transmettre, si cette personne en a fait la demande.

Article 45

1) Les obligations de l'organisme de télévision visées aux articles 42 ŕ 44 des présentes ne s'appliquent pas aux opérateurs :

a) de radiodiffusions locales qui ne participent pas au réseau de télévision ŕ l'échelle nationale;

b) de programmes diffusés exclusivement dans une autre langue que le tchčque ou dans une autre langue que l'une des langues des États membres des Communautés européennes; si seulement une partie substantielle de l'émission est diffusée dans une autre langue que le tchčque ou en une autre langue que l'une des langues des États membres des Communautés européennes, alors la non-applicabilité des obligations de la chaîne de télévision prévues aux articles 42 ŕ 44 doit se rapporter exclusivement ŕ cette partie substantielle.

Article 48

Les obligations des radiodiffuseurs en ce qui concerne la diffusion de la publicité et le télé-achat

1) Les radiodiffuseurs ne peuvent inclure dans la diffusion:

k) la publicité et le télé-achat, tout ce qui entraîne une discrimination par rapport au sexe, ŕ la race, ŕ la couleur de la peau, ŕ la langue, ŕ l'origine nationale ou sociale, ou ŕ l'appartenance ŕ une minorité nationale ou ethnique.


 

Zákon č. 3/2002 o svobodě náboženského vyznání
a postavení církví a náboženských společností

Článek 27

Společná ustanovení

1)
Pro řízení podle tohoto zákona platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

2) Návrhy podle tohoto zákona se podávají písemně ve dvojím vyhotovení.

3) Návrhy podle tohoto zákona se podávají v českém jazyce. Doklady v jiném než českém jazyce musí být přeloženy do českého jazyka a úředně ověřeny, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Loi n° 3/2002 sur la liberté de religion et le statut des églises
et des sociétés religieuses

Article 27

Dispositions communes

1) Sauf disposition contraire de la présente loi, les rčgles générales sur les procédures administratives s'appliquent aux procédures engagées en vertu de la présente loi.

2) Les propositions en vertu de la présente loi doivent ętre soumises par écrit en double exemplaire.

3) Toute proposition en vertu de la présente loi doit ętre soumise en langue tchčque. Les documents dans une autre langue que le tchčque doivent ętre traduits en tchčque et certifiés officiellement, sauf si un accord international par lequel la République tchčque est liée en dispose autrement.


 

Zákon č. 218/2002 o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech

Článek 19

1)
Uchazeče, kteří nesplňují předpoklady podle § 17 odst. 1, služební úřad o tom bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí a zároveň jim sdělí, že se z tohoto důvodu nemohou výběrového řízení zúčastnit.

2) S uchazeči, kteří splňují předpoklady podle § 17 odst. 1, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen k otázkám oboru služby, pro který se má příprava konat, a ke znalosti cizího jazyka, je-li jeho znalost požadována.

4) Výběrová komise má 3 členy, které jmenuje a odvolává služební orgán ze státních zaměstnanců, kteří vykonávají službu ve služebním úřadu, který výběrové řízení vyhlásil. Členem výběrové komise je zpravidla státní zaměstnanec vykonávající službu v personálním útvaru.

Článek 80

2)
V služebních vztazích podle tohoto zákona je zakázána jakákoliv diskriminace státních zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Je zakázáno i takové jednání, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích.

Článek 87

1)
Prohlubování vzdělání státních zaměstnanců je součástí služebních vztahů státních zaměstnanců; zaměřuje se na jejich další odborný růst v jimi vykonávaném oboru služby včetně zdokonalování, popřípadě získávání jazykových znalostí, přitom se vychází z výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance. Náklady prohlubování vzdělání nese služební úřad. Doba prohlubování vzdělání je výkonem služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat.

Loi n° 218/2002 sur le service des fonctionnaires dans les bureaux administratifs et sur la rémunération de ces employés et autres employés
des bureaux administratifs
(loi abrogée 2014)

Article 19

1)
Les candidats qui ne satisfont pas aux exigences du paragraphe 1 de l'article 17 doivent ętre informés par écrit sans délai indu par le Bureau du personnel et doivent en męme temps ętre informés qu'ils ne peuvent pas participer au concours de recrutement pour cette raison.


2) Les candidats qui répondent aux conditions préalables en vertu
du paragraphe 1 de l'article 17
seront interrogés par le comité de sélection. L'entrevue doit se concentrer sur les questions du domaine de service pour lequel la formation doit avoir lieu et sur la connaissance d'une langue étrangčre, si sa connaissance est exigée.

4) Le comité de sélection est composé de trois membres, lesquels sont nommés et révoqués par l'organisme de service parmi les fonctionnaires qui effectuent leur service au Bureau du personnel ayant annoncé la procédure de sélection. Un membre du comité de sélection est généralement un fonctionnaire exerçant une fonction au sein du service du personnel.

Article 80

2)
Dans les relations de travail en vertu de la présente loi, toute discrimination des fonctionnaires fondée sur la race, la couleur, le sexe, l'orientation sexuelle, la langue, la religion et les convictions, les opinions politiques ou autres, l'appartenance ou l'activité ŕ des partis politiques ou ŕ des mouvements politiques, ŕ des syndicats et ŕ d'autres associations, la nationalité, l'origine ethnique ou sociale, la propriété, le sexe, l'état de santé, l'âge, l'état matrimonial ou familial ou les responsabilités familiales. Il est également interdit d'agir d'une maničre qui ne discrimine pas directement, mais seulement dans ses conséquences.
 
Article 87

1) L’amélioration de la formation des fonctionnaires s’inscrit dans les relations de service des fonctionnaires; l'accent est mis sur leur amélioration professionnelle dans le domaine du service qu’ils exercent, y compris l’amélioration ou l’acquisition des compétences linguistiques, en fonction des résultats de l’évaluation officielle d'un fonctionnaire. Les coűts de l’amélioration de la formation sont pris en charge par le Bureau du personnel. La période d’amélioration de la formation correspond au rendement du service pour lequel le fonctionnaire reçoit un salaire.

Zákon č. 234/2014 o státní službě

Článek 25

1)
Žadatel o přijetí do služebního poměru musí

a) být státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b) dosáhnout věku 18 let,
c) být plně svéprávný,
d) být bezúhonný,
e) dosáhnout vzdělání stanoveného tímto zákonem a
f) mít potřebnou zdravotní způsobilost.

2) Žadatel, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Žadatel, který není státním občanem České republiky, má nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z českého jazyka, služebním úřadem, na který se hlásí. Obsah a rozsah zkoušky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou.

5) Služební orgán může služebním předpisem stanovit pro služební místo požadavek:

a) úrovně znalosti cizího jazyka, odborného zaměření vzdělání nebo jiný odborný požadavek potřebný pro výkon služby,

b) způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací.

Článek 27

1) Výběrového řízení se může zúčastnit jen osoba, která splňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou požadavku podle § 25 odst. 5 písm. b).

2) Služební orgán vyřadí žádost podle § 24 odst. 3 a 4, pokud-

a) nemá náležitosti stanovené zákonem,
b) žádost je nesrozumitelná nebo ze žádosti není patrné, kdo jí podal nebo čeho se domáhá, nebo
c) žadatel nesplňuje předpoklady a požadavky podle § 25, s výjimkou § 25 odst. 5 písm. b); žadatel se o této skutečnosti vyrozumí.

3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen na obor služby, jehož se výběrové řízení týká, a na plnění jiného odborného požadavku. Součástí pohovoru může být i ověření znalosti cizího jazyka, je-li požadována.

4) Pohovor lze doplnit písemnou zkouškou. Je-li žadatelů, jejichž žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, nejméně 10 a pohovor je doplněn písemnou zkouškou konanou před provedením pohovoru, výběrová komise provede pohovor nejméně s 5 žadateli, kteří vykonali písemnou zkoušku nejlépe.

Článek 107

Prohlubování vzdělání

1) Prohlubováním vzdělání je vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání. Prohlubování vzdělání státního zaměstnance se zaměřuje na jeho další odborný růst v jím vykonávaném oboru služby včetně zdokonalování nebo získávání jazykových znalostí.

Článek 206

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

2. Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

Loi n° 234/2014 sur la fonction publique

Article 25

1)
Le candidat ŕ l'emploi doit:

a) ętre citoyen de la République tchčque, citoyen d'un autre État membre de l'Union européenne ou citoyen d'un État qui est un État contractant ŕ l'accord sur l'Espace économique européen,
b) atteindre l'âge de 18 ans,
c) ętre totalement indépendant,
d) ętre de bonne moralité,
e) obtenir l'enseignement prévu par la présente loi; et
f) avoir l'aptitude médicale nécessaire.

2) Le candidat qui n'est pas citoyen de la République tchčque doit prouver sa connaissance de la langue tchčque par l'examen d'une personne qui, en tant que membre ŕ part entičre de l'Association des instituts de tests linguistiques en Europe, passe un examen certifié en langue tchčque comme langue étrangčre; cela ne s'applique pas s'il prouve qu'il a terminé ses études primaires, secondaires ou supérieures pendant au moins trois années scolaires dans lesquelles le tchčque était la langue d'enseignement. Un candidat qui n'est pas citoyen de la République tchčque a droit au remboursement des frais payés pour une participation ŕ un examen en langue tchčque par le bureau de service auquel il s'adresse. Le contenu et la portée de l'examen sont déterminés par un décret du ministčre de l'Éducation, de la Jeunesse et des Sports.


5) Un organisme de service peut demander dans un rčglement de service une exigence pour un poste de service:

a) le niveau de connaissance d'une langue étrangčre, l'orientation professionnelle de l'enseignement ou toute autre exigence professionnelle nécessaire ŕ l'exécution du service,

b) la possibilité d'avoir accčs ŕ des informations classifiées en vertu de la législation régissant la protection des informations classifiées.

Article 27

1)
Seuls sont admis les candidats qui répondent aux conditions et aux exigences requises en vertu de l'article 25, ŕ l'exception de l'exigence en vertu de l'article 25 par. b).

2) Le comité de sélection rejette la candidature, conformément ŕ l'article 24, paragraphes 3 et 4, si :

a) le candidat ne répond pas aux conditions requises prévues par la loi;
b) la demande est incompréhensible ou si elle n'apparaît pas clairement dans la demande présentée ou réclamée; ou
c) le candidat ne satisfait pas aux conditions préalables et aux exigences de l'art. 25, ŕ l'exception du par. b); le candidat doit ętre informé de ce fait.

3) Le comité de sélection procčde ŕ une entrevue avec le candidat dont la demande n'a pas été rejetée, conformément au paragraphe 2. L'entrevue est axé sur le domaine de service auquel se rapporte la procédure de sélection et sur la satisfaction d'une autre exigence professionnelle. L'entrevue peut également inclure la vérification de la connaissance d'une langue étrangčre, si nécessaire.

4) L'entrevue peut ętre complétée par un examen écrit. S'il y a au moins de 10 candidats dont la candidature n'a pas été rejetée conformément au paragraphe 2 et que l'entrevue est complété par un examen écrit préalable, le jury sélectionne au moins cinq candidats qui ont le mieux réussi l'examen écrit.

Article 107

Amélioration de la formation

1) L'amélioration de la formation comprend l'instruction de base initiale, la formation continue, l'enseignement supérieur et l'enseignement des langues. L'amélioration de la formation d'un fonctionnaire doit ętre concentrée sur sa poursuite de la croissance professionnelle dans le domaine des services qu'il accomplit, y compris l'amélioration ou l'acquisition des compétences linguistiques.

Article 206

Dispositions abrogatoires

Les éléments suivants sont abrogés: 

2. Loi n° 218/2002 coll. sur le service des fonctionnaires dans les bureaux administratifs et sur la rémunération de ces employés et des autres employés des bureaux administratifs (Loi sur les services).



 

Zákon č. 634/1992 o ochraně spotřebitele

Článek 9

1)
Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.

2) Povinností uvedených v odstavci 1 se nemůže prodávající zprostit poukazem na skutečnost, že mu potřebné nebo správné informace neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel. Tyto povinnosti se však nevztahují na případy, kdy se jedná o zřejmé nebo obecně známé skutečnosti.

Článek 10

1)
Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny

a) označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití,

b) též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.

2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.

3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.

4) Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.

5) Prodávající nesmí odstraňovat ani měnit označení výrobků ani jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem.

6) Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, musí prodávající na tyto skutečnosti spotřebitele předem zřetelně upozornit. Takové výrobky musí být prodávány odděleně od ostatních výrobků. V provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, nesmí být uloženy předměty, které neslouží k prodeji.

Článek 11

1)
Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 12, 13, § 16 odst. 1 a 3 a § 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce.

2) Jednotlivé informace uvedené v § 9 a 10 mohou být poskytnuty v podobě symbolů (piktogramů), které musí být srozumitelné, čitelné a úplné. V případě prodeje výrobků, při jejichž označení byly použity symboly (piktogramy), je prodávající povinen na požádání vysvětlit nebo vhodně zpřístupnit spotřebiteli jejich význam.

3) Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním právním předpisem.

Loi n° 634/1992 sur la protection des consommateurs

Article 9

1) Le vendeur est tenu d'informer dűment le consommateur des propriétés des produits vendus ou de la nature des services fournis, du mode d'emploi et de l'entretien du produit et des dangers résultant d'un mauvais usage ou entretien, ainsi que des risques liés ŕ la prestation. Si nécessaire en ce qui concerne la nature du produit, la méthode et le moment de son emploi, le vendeur est tenu de s'assurer que ces informations sont incluses dans les instructions écrites ci-jointes et qu'elles sont compréhensibles.

2) Le vendeur ne peut ętre dégagé des obligations visées au paragraphe 1 en signalant que les informations nécessaires ou correctes ne lui ont pas été fournies par le fabricant, l'importateur ou le fournisseur. Cependant, ces obligations ne s'appliquent pas dans les cas oů les faits sont évidents ou généralement connus.

Article 10

1)
Le vendeur doit s'assurer que les produits qu'il vend sont directement visibles et marqués de maničre intelligible :

a) la désignation du fabricant ou de l'importateur ou du fournisseur et, si la nature du produit ou la forme de vente l'exige, le nom du produit, les données sur le poids, la quantité, la taille ou la dimension, les autres données nécessaires selon la nature du produit ŕ identifier ou ŕ utiliser,

b) également les informations sur les matériaux utilisés dans ses principales parties, dans le cas des chaussures, ŕ l'exception des produits qui ne sont pas soumis ŕ l'étiquetage en vertu de la législation d'application.

2) S'il est nécessaire de respecter des rčgles spéciales lors de l'utilisation de la chose, en particulier si l'utilisation est régie par des instructions, le vendeur est tenu d'en informer le consommateur, sauf si les rčgles sont généralement connues.

3) Si les produits vendus ne peuvent pas ętre marqués directement, le vendeur doit les indiquer de maničre visible et intelligible avec les données spécifiées au paragraphe 1 d'une autre maničre appropriée. S'il n'est pas possible ou opportun de marquer les produits vendus en raison de leur nature, le vendeur est tenu de communiquer ou de documenter ces données de maničre véridique ŕ la demande du consommateur ou des organismes contrôlant le respect des dispositions de la présente loi.

4) Une réglementation juridique particuličre peut prévoir différemment l'étiquetage des produits.

5) Le vendeur ne peut pas supprimer ou modifier la désignation des produits ou d'autres données fournies par le fabricant, l'importateur ou le fournisseur.

6) Lors de la vente de produits usagés ou modifiés, de produits défectueux ou de produits dont les propriétés utiles sont par ailleurs limitées, le vendeur doit avertir clairement le consommateur ŕ l'avance de ces faits. Ces produits doivent ętre vendus séparément des autres produits. Les articles non utilisés ŕ la vente ne peuvent ętre stockés dans l'établissement, dans un lieu réservé ŕ la vente de ces produits.

Article 11

1) Le vendeur doit s'assurer que les informations spécifiées aux art. 9, 10, 12, 13, 16, paragraphes 1 et 3 et ŕ l'art. 19, si elles sont fournies par écrit, doivent l'ętre en tchčque.

2) Les informations individuelles visées aux articles 9 et 10 peuvent ętre fournies sous forme de symboles (pictogrammes), qui doivent ętre compréhensibles, lisibles et complets. Dans le cas de la vente de produits pour lesquels des symboles (pictogrammes) ont été utilisés, le vendeur est tenu d'expliquer ou de mettre ŕ la disposition du consommateur leur signification sur demande.

3) Les quantités physiques sont exprimées dans les unités de mesure prévues par une législation spécifique.



 

Zákon č. 186/2013 o státním občanství České republiky

Článek 14

1)
Státní občanství České republiky lze udělit, pokud má žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt1) ke dni podání žádosti nepřetržitě

a) po dobu alespoň 5 let,
b) po dobu alespoň 3 let, jde-li o žadatele, který je občanem státu Evropské unie, nebo
c) po dobu, která společně s bezprostředně předcházejícím oprávněným pobytem na území České republiky dosahuje alespoň 10 let.

Do doby pobytu požadované v písmenech a) a b) se započítává doba jakéhokoli oprávněného pobytu na území České republiky před dosažením 18 let věku.

4) Státní občanství České republiky lze udělit žadateli, který prokáže znalost českého jazyka. Tuto podmínku nemusí splnit žadatel, který doloží, že v minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední, nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk, žadatel, který je ke dni podání žádosti mladší 15 nebo starší 65 let, nebo žadatel s tělesným nebo mentálním postižením, které mu znemožňuje osvojit si znalost českého jazyka.

Článek 19

Kromě náležitostí stanovených správním řádem musí být z žádosti o udělení státního občanství České republiky patrné, zda a z jakých důvodů se žádá o prominutí splnění podmínek pro udělení státního občanství České republiky. K žádosti o udělení státního občanství České republiky žadatel připojí

f) životopis, zpracovaný volnou formou v českém jazyce, ve kterém uvede zejména údaje o pobytu na území České republiky, včetně délky zahraničních pobytů během této doby, pracovní nebo jiné výdělečné činnosti a studiu v České republice a rodinném a společenském životě,

g) doklad o absolvování zkoušky znalosti z českého jazyka, základní znalosti ústavního systému České republiky a základní orientace v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České republiky pro účely udělování státního občanství (dále jen „zkouška z jazyka a reálií“) nebo doklady, které prokáží, že v minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk, nebo že jde o žadatele s tělesným nebo mentálním postižením, které mu znemožňuje osvojit si znalost českého jazyka nebo znalost ústavního systému České republiky a základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České republiky, nejedná-li se o žadatele mladšího 15 nebo staršího 65 let.

Článek 66

1)
Doklady vystavené orgány cizího státu, jejichž předložení stanovuje tento zákon, se předkládají s potřebnými ověřeními, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, a opatřené úředními překlady do českého jazyka17), s výjimkou listin vystavených ve slovenském jazyce a listin vydaných orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

2) Příslušný správní orgán promine ověření dokladu, pokud by jeho obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

Článek 78

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou

a) rozsah znalostí českého jazyka, základní znalosti ústavního systému České republiky a základní orientace v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České republiky pro účely zkoušky z jazyka a reálií,

b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka a reálií, včetně zkušebního řádu a zveřejňování informace o její organizaci,

c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka a reálií,

d) jazykové zkoušky rovnocenné jazykové části zkoušky z jazyka a reálií.

Loi n° 186/2013 sur la citoyenneté de la République tchčque

Article 14

1)
La citoyenneté de la République tchčque peut ętre accordée si le requérant a un permis de séjour permanent sur le territoire de la République tchčque ŕ la date du dépôt de la demande :

a) depuis au moins cinq ans,
b) depuis au moins trois ans dans le cas d'un requérant qui est ressortissant d'une Union européenne, ou
c) pour une période qui, avec le séjour autorisé immédiatement précédent sur le territoire de la République tchčque, atteint au moins dix ans.

La période de séjour requise aux alinéas a) et b) comprend la période de tout séjour autorisé sur le territoire de la République tchčque avant d'atteindre l'âge de 18 ans.

4) La citoyenneté tchčque peut ętre accordée ŕ un requérant qui démontre une connaissance de la langue tchčque. Cette condition ne doit pas ętre exigée par un requérant qui prouve qu'il a, par le passé, terminé au moins trois années scolaires en enseignement primaire, secondaire ou supérieur dans lesquelles la langue d'enseignement était le tchčque; ou un requérant âgé de moins de 15 ans ou de plus de 65 ans ŕ la date de la demande, ou un requérant ayant un handicap physique ou mental qui l'empęche d'acquérir une connaissance de la langue tchčque.

Article 19

En plus des conditions exigées par le Code de procédure administrative, il doit ressortir clairement de la demande d'octroi de la citoyenneté tchčque pour quelles raisons la dérogation au respect des conditions d'octroi de la citoyenneté tchčque est demandée. Le requérant doit joindre ŕ la demande d'octroi de la citoyenneté tchčque :

f) un curriculum vitae rédigé sous forme libre en langue tchčque, dans lequel il indique notamment des données sur la résidence en République tchčque, y compris la durée des séjours ŕ l'étranger pendant cette période, le travail ou toute autre activité lucrative et les études en République tchčque, ainsi que sa vie familiale et sociale;

g) une preuve de réussite ŕ l'examen de la connaissance de la langue tchčque, des connaissances de base du systčme constitutionnel de la République tchčque et de l'orientation de base dans les réalités culturelles, sociales, géographiques et historiques de la République tchčque aux fins de l'octroi de la citoyenneté (ci-aprčs «examen de la langue, des réalités et des institutions») ou des documents, qui prouvent qu'il a par le passé terminé au moins trois années scolaires d'enseignement primaire, secondaire ou supérieur dans lequel la langue tchčque a été enseignée, ou qu'il est un requérant présentant un handicap physique ou mental, ce qui l'empęche d'acquérir une connaissance de la langue tchčque ou du systčme de la République tchčque et de l'orientation de base dans les réalités culturelles, sociales, géographiques et historiques de la République tchčque, s'il n'est pas requérant de moins de 15 ans ou de plus de 65 ans.

Article 66

1)
Les documents émis par les autorités d'un État étranger, dont la présentation est prévue par la présente loi, doivent ętre soumis avec les vérifications nécessaires, sauf par une disposition contraire d'un accord international faisant partie du systčme juridique et accompagnée de traductions officielles en tchčque, ŕ l'exception des documents émis en slovaque et des documents émis par les autorités d'un État étranger, qui comprennent un formulaire standard multilingue préparé conformément ŕ un rčglement directement applicable de l'Union européenne.

2) L'autorité administrative compétente doit renoncer ŕ la vérification du document si sa passation est associée ŕ un obstacle difficile ŕ surmonter.

Article 78

Le ministčre de l'Éducation, de la Jeunesse et des Sports, en accord avec le Ministčre, énonce par décret :

a) l'étendue des connaissances de la langue tchčque, des connaissances de base du droit constitutionnel de la République tchčque et de la vie, de la culture, de la géographie et de l’histoire tchčques ŕ des fins de tests de langue, des réalités et des institutions;

b) les rčgles détaillées des tests de langue, des réalités et des institutions, y compris les tests de procédure et de diffusion d'informations sur ces tests;

c) un spécimen de certificat de langue, des réalités et des institutions,

d) les tests de langue équivalant au test de langue, des réalités et des institutions.


 

Zákon č. 373/2011 o specifických zdravotních službách

Článek 62

4) V případě osob trvale žijících v zahraničí se při posuzování a uznávání nemocí z povolání vychází z lékařské zprávy vydané v zemi pobytu posuzované osoby a ověřené k tomu příslušným orgánem země, pokud z vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá jinak; k lékařské zprávě musí být připojen její úředně ověřený překlad do českého jazyka; překlad se nevyžaduje, jde-li o lékařskou zprávu ve slovenském jazyce.

Loi n° 373/2011 sur des services spécifiques de santé

Article 62

4)
Dans le cas des personnes résidant de façon permanente ŕ l'étranger, l'évaluation et la reconnaissance des maladies professionnelles doivent ętre reconnues par un rapport médical émis dans le pays de résidence de la personne évaluée et vérifié par l'autorité compétente du pays, sauf si les accords internationaux par lesquels la République tchčque est tenue d'indiquer le contraire ; le rapport médical doit ętre accompagné d'une traduction officiellement certifiée en langue tchčque; la traduction n'est pas exigée s'il s'agit d'un rapport médical en slovaque.



 

Zákon č. 312/2002 o úřednících uzemních samosprávných celků

Článek 4

Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka

1)
Úředníkem se může stát fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, popřípadě fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt, dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon správních činností stanovené zvláštním právním předpisem.

Článek 20

Průběžné vzdělávání

1)
Průběžné vzdělávání zahrnuje prohlubující, aktualizační a specializační vzdělávání úředníků zaměřené na výkon správních činností v územním samosprávném celku, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí.

Loi n° 312/2002 sur les fonctionnaires des unités territoriales autonomes

Article 4

Conditions préalables ŕ l'emploi d'un fonctionnaire

1)
Un fonctionnaire peut ętre une personne physique qui est un ressortissant de la République tchčque ou une personne physique qui est un ressortissant étranger et qui a une résidence permanente en République tchčque, a atteint l'âge de 18 ans, est capable d'accomplir des actes juridiques, est de bonne moralité, maîtrise la langue de travail et satisfait aux autres conditions préalables ŕ l'exercice des activités administratives prévues par un rčglement juridique spécial.

Article 20

Formation continue

1) La formation continue comprend une formation approfondie, ŕ jour et spécialisée des fonctionnaires axée sur l'exécution des activités administratives dans une unité territoriale autonome, y compris l'acquisition et l'approfondissement des compétences linguistiques.

Zákon č. 304/2013 o veřejných rejstřících
právnických a fyzických osob

Článek 9

1)
Jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.

2) Jestliže existuje nesoulad mezi zněním zápisu ve veřejném rejstříku v českém a cizím jazyce nebo listin uložených ve sbírce listin v českém jazyce a dobrovolně uloženým překladem těchto listin do cizího jazyka podle § 74 odst. 1, nelze se vůči třetím osobám dovolávat znění zveřejněného nebo uloženého do sbírky listin v cizím jazyce. Třetí osoba se může dovolávat znění zveřejněného nebo uloženého do sbírky listin v cizím jazyce, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba znala znění obsahu zápisu nebo listiny uložené v českém jazyce.

Článek 24

Návrh na zápis se podává a zápis ve veřejném rejstříku se provádí v českém jazyce. Navrhovatel může požádat, aby zápis ve veřejném rejstříku byl proveden také v jakémkoliv cizím jazyce.

Článek 96

1)
Rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů.

3) Není-li návrh podán v českém jazyce, popřípadě nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle jiného zákona dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle odstavce 1 začne běžet až doručením překladu.

Loi n° 304/2013 sur les registres publics
des personnes morales et physiques

Article 9

1)
Si le contenu d'une inscription au registre public contrevient ŕ une disposition impérative de la loi et si aucun autre recours ne peut ętre obtenu, le greffe invite la personne inscrite ŕ organiser un recours. S'il s'agit d'une personne morale et qu'elle ne négocie pas de recours dans le délai imparti, le tribunal peut, męme sans requęte si une telle procédure est dans l'intéręt de la protection des tiers, décider de sa dissolution avec liquidation.

2) En cas de divergence entre le libellé d'une inscription au registre public en tchčque et dans une langue étrangčre ou des documents stockés dans un ensemble de documents en langue tchčque et une traduction volontairement traduite de ces documents dans une langue étrangčre conformément au paragraphe 1 de l'article 74, le libellé du document publié ou stocké dans une collection de documents dans une langue étrangčre ne peut pas ętre invoqué contre des tiers. Ce dernier peut invoquer le libellé d'une publication publiée ou stockée dans une collection de documents dans une langue étrangčre, ŕ moins que la personne inscrite ne prouve que le tiers connaissait le libellé du contenu de l'enregistrement ou du document stocké en langue tchčque.

Article 24

La demande d'enregistrement est introduite et l'inscription au registre public se fait en langue tchčque. Le pétitionnaire peut demander que l'inscription au registre public se fasse également dans n'importe quelle langue étrangčre.


Article 96

1)
Le greffe enregistre ou statue sur la motion par résolution dans le délai fixé par une autre loi, sinon au plus tard dans les cinq jours ouvrables.

3) Si la proposition n'est pas déposée en langue tchčque ou si les documents qui, selon une autre loi, fournissent des données sur les faits enregistrés, ne sont pas traduits en tchčque, le délai prévu au paragraphe 1 ne commence ŕ courir qu'ŕ la remise de la traduction.



 

Zákon č. 150/2017 o zahraniční službě

Článek 18

Ověřovací činnost

4)
Zastupitelský úřad může provést legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a to i v takovém případě, je-li listina psána jinak než latinkou, jestliže konzulární úředník ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo je-li listina do takového jazyka úředně přeložena.

5) Zastupitelský úřad může ověření správnosti překladu veřejné listiny odmítnout, neovládá-li konzulární úředník v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo jestliže úřady státu působnosti zastupitelského úřadu překlady vyhotovené nebo ověřené na zastupitelském úřadě neuznávají.

Loi n° 150/2017 sur les services extérieurs

Article 18

Activité de vérification

4) Le bureau de représentation peut légaliser la signature d'un document rédigé dans une autre langue que le tchčque ou le slovaque, męme si le document est présenté différemment qu'en alphabet latin, si le fonctionnaire consulaire maîtrise suffisamment la langue dans laquelle le document est établi ou si le document est officiellement traduit dans cette langue.

5) Le bureau de représentation peut refuser de vérifier l'exactitude de la traduction d'un document public si le fonctionnaire consulaire ne maîtrise pas suffisamment la langue dans laquelle le document est rédigé ou si les autorités de l'État du bureau de représentation ne reconnaissent pas les traductions faites ou certifiées ŕ ce bureau.


 

Zákon č. 132/2010 o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání

Článek 8

Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání týkající se audiovizuálních obchodních sdělení

1)
Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení obsažená v rámci jím poskytované audiovizuální mediální služby na vyžádání:

a) byla snadno rozpoznatelná,
b) nenarušovala lidskou důstojnost,
c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,

Loi n° 132/2010 sur les services de médias audiovisuels sur demande

Article 8

Obligations des fournisseurs de services de médias audiovisuels sur demande concernant les communications commerciales audiovisuelles

1)
Le fournisseur d'un service de médias audiovisuels sur demande est tenu de garantir que les communications commerciales audiovisuelles contenues dans le service de médias audiovisuels sur demande qu'il fournit :

a) soient facilement reconnaissables;
b) ne portent pas atteinte ŕ la dignité humaine;
c) ne contiennent ni ne favorisent la discrimination fondée sur le sexe, la race, la couleur, la langue, la religion ou les convictions, les opinions politiques ou autres, l'origine nationale ou sociale, l'appartenance ŕ une minorité nationale ou ethnique, la propriété, le sexe, le handicap, l'âge, l'orientation sexuelle; ou toute autre situation;



 
Zákon č. 134/2016 o zadávání veřejných zakázek

Článek 45

Předložení dokladů

3)
Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává; tento doklad se předkládá s překladem do českého jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Doklad ve slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

Loi n° 134/2016 sur la passation des marchés publics

Article 45

Soumission des documents

3) Si la présente loi ou le pouvoir adjudicateur exige la présentation d'un document en vertu de la loi de la République tchčque, le fournisseur peut soumettre un document similaire en vertu de la loi de l'État dans lequel le document est émis; ce document doit ętre présenté avec une traduction en langue tchčque. Si le pouvoir adjudicateur a des doutes quant ŕ l'exactitude de la traduction, il peut demander la présentation d'une traduction officiellement certifiée conforme du document en langue tchčque par un traducteur inscrit sur la liste des experts et interprčtes. Une preuve en slovaque et une preuve d'enseignement en latin sont soumises sans traduction. Si le document requis n'est pas émis conformément au systčme juridique applicable, il peut ętre remplacé par une déclaration solennelle.



 

Zákon o obcích (obecní zřízení), v platném znění (2000)

Článek 29

1)
Název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10% občanů obce a jestliže o to požádalo peticí nejméně 40 % zletilých občanů obce hlásících se k této národnostní menšině.

Loi sur les municipalités (établissement municipal), telle que modifiée (2000)

Article 29

1)
Le nom de la municipalité, de ses parties, de ses rues et d'autres espaces publics doit toujours ętre indiqué en langue tchčque. Les rues ou les autres espaces publics ne portent pas le nom de personnages publics vivants.

2) Dans une municipalité habitée par des membres des minorités nationales, le nom de la municipalité, ses parties, ses rues et d'autres espaces publics ainsi que la désignation des bâtiments des organismes de l'État et des unités territoriales autonomes doivent également ętre indiqués dans la langue de la minorité nationale si, selon le dernier recensement, au moins 10% les citoyens de la municipalité et, ŕ la demande d'une pétition, au moins 40% des citoyens adultes de la municipalité l'ont demandé pour cette minorité nationale.



 

Zákon č. 496/2012 o audiovizuálních dílech
a podpoře kinematografie

Článek 7

1) Výrobce českého kinematografického díla nebo jeho koproducent se sídlem, místem trvalého pobytu nebo místem podnikání na území České republiky je povinen oznámit toto dílo Národnímu filmovému archivu vždy nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice.

2)
Distributor je povinen oznámit Národnímu filmovému archivu každé kinematografické dílo, které bylo v jeho distribuci zpřístupněno veřejnosti v České republice prostřednictvím kinematografických představení nejpozději do 31. ledna následujícího po kalendářním roce, v jehož průběhu bylo zpřístupněno veřejnosti v České republice.

3)
Oznámení podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat:

a) název kinematografického díla a v případě jiného než českého kinematografického díla jeho název v původní jazykové verzi i název, pod nímž je kinematografické dílo zpřístupněno veřejnosti v České republice, pokud se liší od názvu v původní jazykové verzi;

g) údaj o původní jazykové verzi kinematografického díla;

Loi n° 496/2012 sur les śuvres audiovisuelles
et la promotion de la cinématographie

Article 7

1) Le producteur d'une śuvre cinématographique tchčque ou son coproducteur ayant son sičge statutaire, son lieu de résidence permanente ou son établissement en République tchčque est tenu d'en informer les Archives nationales du film au plus tard le 31 janvier suivant l'année civile au cours de laquelle l'śuvre été mise ŕ la disposition du public en République tchčque.

Le distributeur est tenu d'informer les Archives nationales du film de toute śuvre cinématographique mise ŕ la disposition du public en République tchčque par le biais de représentations cinématographiques au plus tard le 31 janvier suivant l'année civile au cours de laquelle elle a été mise ŕ la disposition du public en République tchčque.

3) Les mentions visées aux paragraphes 1 et 2 doivent contenir :

a) le titre de l'śuvre cinématographique et, dans le cas d'une śuvre cinématographique non tchčque, son titre dans la version linguistique originale et le titre sous lequel l'śuvre cinématographique est mise ŕ la disposition du public en République tchčque, s'il diffčre du titre dans la version linguistique originale;

g) des informations sur la version en langue originale de l'śuvre cinématographique;


 

Zákon č. 90/1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

Článek 65

1)
Poslanci mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li poslanec česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka.

2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle předchozího odstavce obdobně.

Článek 68

Zápisy o schůzích Sněmovny

3)
O schůzi Sněmovny se pořizuje Těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do deseti pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Sněmovny.

Loi n° 90/1995 sur le rčglement intérieur de la Chambre des députés

Article 65

1)
Les membres ont le droit de s'exprimer et de soumettre des propositions dans leur langue maternelle. Si un député ne parle pas le tchčque, ses paroles seront traduites en tchčque si au moins un député le demande. Les propositions écrites soumises dans une autre langue que le tchčque seront traduites en tchčque.

2) Si un autre député ne parle pas le tchčque, il sera procédé de la męme maničre qu'au paragraphe précédent.

Article 68

Procčs-verbaux des réunions de la Chambre

3)
Un rapport abrégé doit ętre préparé pour la réunion de la Chambre des députés, donnant le déroulement exact des négociations. Chaque député peut, au plus tard dix jours ouvrables aprčs la fin de la réunion, vérifier l'exactitude de l'enregistrement de son discours. En męme temps, il peut proposer de corriger les erreurs grammaticales et les lacunes apparues lors de l'enregistrement. Cependant, il ne doit pas changer la langue, le contenu et le sens de ses paroles. Si le député ne vérifie pas la transcription du dossier sténographique dans le délai prescrit, le dossier est réputé valide. Les propositions du vérificateur décident des propositions de correction. Tout différend sera définitivement tranché par le président de la Chambre.



 

Zákon č. 107/1999 Sb.
Zákon o jednacím řádu Senátu (1999)

Článek 67

1)
Senátoři mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li senátor česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden senátor požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka.

2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

Loi n ° 107/1999 Coll.
Loi sur le rčglement du Sénat (1999)

Article 67

1) Les sénateurs ont le droit de parler et de soumettre des propositions dans leur langue maternelle. Si le sénateur ne parle pas le tchčque, ses paroles seront traduites en tchčque si au moins un sénateur le demande. Les propositions écrites soumises dans une autre langue que le tchčque seront traduites en tchčque.

2) Si un autre sénateur ne parle pas le tchčque, la procédure prévue au paragraphe 1 est similaire.



 

Zákon č. 301/2000 o matrikách, jménu a příjmení

Článek 26

1)
Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.

3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, uvede se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.

4) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.

Článek 57

1)
Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka, nejde-li o listiny vydané orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář.

Článek 63

1)
Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.

2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, je oznamovatel povinen předložit vyjádření znalce. Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

Loi n° 301/2000 sur les registres, les noms et prénoms

Article 26

1)
Les documents d'enregistrement, les certificats des données inscrites dans les registres les extraits écrits de ceux-ci recueillis dans une autre langue que le tchčque, ŕ l'exception d'une copie d'inscription, doivent ętre émis en langue tchčque.

3) Ŕ la demande d'un citoyen membre d'une minorité nationale dont le nom oů, le cas échéant, les noms et prénoms sont inscrits dans le registre en tchčque ou dans une autre langue que le tchčque, ses noms et prénoms doivent ętre indiqués dans le document d'enregistrement dans la langue de la minorité nationale sous la forme dans laquelle ils figurent dans les systčmes d'information de l'administration publique. En cas de doute sur l'orthographe correcte du nom ou du prénom, le citoyen est tenu de présenter un document émis par un expert. Si les époux ont un nom de famille commun, le nom de famille ne peut ętre indiqué dans la langue de la minorité nationale qu'avec le consentement de l'autre conjoint ou de leur enfant mineur de plus de 15 ans. Le registre doit indiquer qu'un document d'enregistrement a été émis en indiquant le ou les noms et prénoms dans la langue de la minorité nationale. Les autres documents d'enregistrement doivent ętre présentés avec le ou les noms et prénoms dans ce formulaire.

4) Tout document d'enregistrement étranger doit indiquer la forme du nom ou des noms et prénoms en alphabet latin dans un document de voyage.

Article 57

1)
Les documents émis par les autorités d'un État étranger, qui sont valables au lieu oů ils ont été émis en tant que documents publics et qui servent de base d'enregistrement, d'inscription additionnelle, d'inscription supplémentaire dans un registre ou de correction d'inscription dans un registre doivent ętre soumis avec une traduction officielle en langue tchčque, sauf s'il s'agit de documents émis par des autorités étrangčres, lesquels comprennent un formulaire standard multilingue.

Article 63


1) L'utilisation de la forme tchčque d'un nom d'une langue étrangčre ne nécessite pas d'autorisation.

2) Tout citoyen qui souhaite utiliser la forme tchčque d'un ou de plusieurs noms dans une langue étrangčre doit en informer le bureau d'enregistrement dans le certificat de naissance duquel le ou les noms sont inscrits, sauf si cela est contraire ŕ la présente loi. En cas de doute qu'il s'agisse de la forme tchčque du nom, le requérant est tenu de soumettre un avis de la part d'un expert. Cette notification ne peut ętre effectuée qu'une seule fois et ne peut ętre retirée.


 

Zákon č. 337/1992 České národní rady
o správě daní a poplatků

Článek 3

Úřední jazyk

1)
Před správcem daně se jedná v jazyce českém nebo slovenském. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině nebo slovenštině a listinné důkazy musí být opatřeny úředním překladem do jednoho z těchto jazyků. Správce daně může při ústním jednání připustit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, pokud si jej na své náklady obstará daňový subjekt.

2) Občané České a Slovenské Federativní Republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před správcem daně ve svém jazyce, musí si však obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tohoto tlumočníka nese správce daně.

Loi n° 337/1992 du Conseil national tchčque
sur l'administration des impôts et des taxes

Article 3

Langue officielle

1)
L'administration des impôts est en langue tchčque ou slovaque. Toutes les soumissions écrites sont soumises en tchčque ou en slovaque, et les pičces justificatives doivent ętre accompagnées d'une traduction officielle dans l'une de ces langues. L'administration fiscale peut admettre un interprčte inscrit sur la liste des interprčtes lors d'une audition s'il est acquis ŕ ses frais par l'entité fiscale.

2) Les citoyens de la République fédérative tchčque et slovaque appartenant aux minorités nationales et ethniques peuvent communiquer devant l'administration fiscale dans leur propre langue, mais ils doivent obtenir un interprčte inscrit sur la liste des interprčtes. Les frais de cet interprčte sont ŕ la charge de l'administration fiscale.

Nařízení vlády č. 31/2016 o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu

Článek 1

Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky -

a) rozsah znalostí českého jazyka (dále jen „jazyk“) pro účely zkoušky z jazyka,

b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informací o organizaci zkoušky,

c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka (dále jen „doklad“),

d) strukturu a termíny předkládání přehledu o počtech zkoušených a

e) jazykové zkoušky rovnocenné pro účely získání povolení k trvalému pobytu.

Článek 2

Rozsah znalosti jazyka

1)
Pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky se požaduje znalost jazyka alespoň na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

2) Rozsah znalosti jazyka podle odstavce 1 zahrnuje tyto dovednosti:

a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech,
b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije,
c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech,
d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích,
e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná témata hovoru a na běžná témata odpovídat a
f) napsat jednoduchý text.

Článek 3

Organizační zabezpečení zkoušky z jazyka

1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy -

a) zveřejňuje termíny zkoušky z jazyka a její organizaci způsobem umožňujícím dálkový přístup s předstihem nejméně 30 dnů přede dnem konání prvního termínu,

b) vede seznam osob oprávněných uskutečňovat zkoušku z jazyka (dále jen „zkušební instituce“),

c) zajišťuje vývoj a zadání testů pro písemnou a ústní část zkoušky z jazyka včetně pokynů k jejich zadávání a zkušebních materiálů pro ústní část zkoušky, rozesílání těchto testů a materiálů a jejich řešení zkušebním institucím,

Rčglement gouvernemental n° 31/2016 sur la preuve de la connaissance de la langue tchčque aux fins de l'obtention d'un permis de séjour permanent

Article 1er

Objet de la modification

Le présent rčglement permet d'obtenir un permis de séjour permanent en République tchčque en fonction :

a) de l'étendue de la connaissance de la langue tchčque (ci-aprčs dénommée la «langue») aux fins de l'examen linguistique;

b) des rčgles détaillées pour l'organisation de l'examen linguistique, y compris la détermination de l'attribution de l'examen par le ministčre de l'Éducation, de la Jeunesse et des Sports, ainsi que des rčgles d'organisation et la publication d'informations sur les organisations;

c) d'un modčle de certificat d'examen linguistique (ci-aprčs dénommé le "document"),

d) de la structure et des délais pouvant envoyer des demandes pour les nombres testés; et

e) des tests linguistiques en vue d'obtenir un permis de séjour permanent.


Article 2


Étendue des compétences linguistiques

1) Pour obtenir un permis de séjour permanent en République tchčque, la connaissance de la langue est requise au moins au niveau A1 selon le Cadre européen commun de référence pour les langues.

2) L'étendue de la connaissance de la langue visée au paragraphe 1 comprend les compétences suivantes:

a) créer des phrases simples sur les personnes et les lieux connus par le requérant;
b) se décrire de façon simple soi-męme et le lieu oů on vit;
c) commenter les activités quotidiennes normales;
d) communiquer de maničre simple dans des situations quotidiennes;
e) maintenir une courte conversation sociale, poser des questions simples sur des sujets communs et répondre ŕ des sujets communs, et;
f) rédiger un texte simple.

Article 3

Sécurité organisationnelle de l'examen linguistique

1) Ministčre de l'Éducation, de la Jeunesse et des Sports doit:

a) publier les dates du test linguistique et de son organisation de maničre ŕ permettre l'accčs ŕ distance au moins 30 jours avant la date de la premičre passation;

b) tenir une liste des personnes autorisées ŕ passer le test linguistique (ci-aprčs dénommées "tests officiels");

c) assurer le développement et l'attribution des tests pour la partie écrite et orale de l'examen de langue, y compris les instructions pour leur affectation et le matériel de test pour la partie orale de l'examen, la distribution de ces tests et matériaux et leur solution aux tests officiels;



 

Zákon č. 108/2006 o sociálních službách

Článek  79

6) Registrující orgán může rozhodnout, že doklady, které žadatel přikládá k registraci podle odstavce 5 a § 80, je možno podat také v elektronické podobě ve formátu, který vyhlásí registrující orgán, pokud není předepsán zvláštním právním předpisem.

Article 79

6) L'autorité d'enregistrement peut décider que les documents que le requérant joint ŕ l'enregistrement en vertu du paragraphe 5 de l'art. 80 peuvent également ętre soumis sous forme électronique dans un format annoncé par l'autorité d'enregistrement, sauf prescription juridique contraire.

Social Services Act No. 108/2006 of March 14, 2006

Article 79

6) Unless a document to be submitted within the proceedings on registration is made in the Czech language, an applicant shall submit an officially certified translation of the document into the Czech language as well, except when a regional authority deciding on registration makes a waiver in justified cases.

Loi sur les services sociaux n° 108/2006 du 14 mars 2006

Article 79

(6) Sauf si un document présenté lors de la procédure d'enregistrement est fait en tchčque, le requérant doit soumettre une traduction certifiée du document en tchčque et, sauf lorsqu'une autorité régionale décide sur l'enregistrement une renonciation doit ętre faite dans les cas justifiés.



 
Vyhláška č. 188/2009 o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů

Článek 13

Postup ověření znalosti českého jazyka

1)
Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo -

a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo
c) pohovorem.

2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b). O tomto úkonu se provede záznam do protokolu.

3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má specializovanou způsobilost v daném specializačním oboru k výkonu zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.

4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.

Článek 15

Obsah, průběh a hodnocení ověřování znalosti českého jazyka pohovorem

1)
Znalost českého jazyka se ověřuje v rozsahu nezbytně nutném pro výkon daného zdravotnického povolání. Uchazeč prokáže schopnost odborně se vyjadřovat a komunikovat v českém jazyce, a to formou četby odborného textu v českém jazyce, reprodukce obsahu přečteného textu, rozhovoru s fiktivním pacientem a písemného záznamu údajů do fiktivní zdravotnické dokumentace.

2) Před zahájením ověření znalosti českého jazyka uchazeč prokáže svoji totožnost před komisí a o předložení dokladu totožnosti se provede záznam do protokolu.

3) Komise celkově zhodnotí uchazečovy znalosti českého jazyka prospěl nebo neprospěl a provede o tom záznam do protokolu o ověření znalosti českého jazyka. Do protokolu o ověření znalosti českého jazyka se provádí záznam o obsahu pohovoru.

Décret n° 188/2009 sur l'examen d'attestation, l'examen d'approbation et l'examen final d'un cours certifié et sur la procédure de vérification de la connaissance de la langue tchčque par une entrevue avec les médecins, les dentistes et les pharmaciens

Article 13

Procédure de vérification de la maîtrise de la langue tchčque

1) La capacité de s'exprimer en tchčque est vérifiée par le Ministčre :

a) par une évaluation du certificat de test linguistique en langue tchčque ou slovaque;
b) par une évaluation de l'enseignement terminé en langue tchčque ou slovaque, ou ;
c) par une entrevue.

2) Le Ministčre s'abstient de vérifier la connaissance de la langue tchčque par une entrevue si le requérants présente les documents visés aux alinéas a) ou b) du paragraphe 1. Cette opération est enregistrée dans le journal.

3) La connaissance de la langue tchčque est vérifiée par une commission nommée par le Ministčre, qui comprend au moins trois membres, dont au moins un membre détient une compétence spécialisée dans un domaine donnée pour exercer la profession médicale et au moins un membre est un représentant du Ministčre. Les membres de la Commission élisent un président qui dirige les travaux de la commission et est responsable de ses activités. S'il n'est pas possible d'élire le président męme lors de la deuxičme élection, il sera déterminé par tirage au sort.

4) La Commission décide du résultat de la vérification par vote. En cas d'égalité, le vote du président de la commission décide.

Article 15

Contenu, cours et évaluation de la vérification de la maîtrise de la langue tchčque par une entrevue

1)
La connaissance de la langue tchčque est vérifiée dans la mesure nécessaire ŕ l'exercice de la profession médicale donnée. Le requérant doit démontrer sa capacité ŕ s'exprimer et ŕ communiquer professionnellement en tchčque, sous la forme d'une lecture d'un texte professionnel en tchčque, de la reproduction du contenu du texte lu, d'une entrevue avec un patient fictif et de l'écriture de données dans une documentation médicale fictive.

2) Avant de commencer la vérification de la connaissance de la langue tchčque, le candidat doit prouver son identité devant la Commission et une inscription doit ętre faite dans le procčs-verbal sur présentation de la preuve d'identité.

3) La Commission évalue la connaissance du requérant de la langue tchčque, qu'il ait réussi ou échoué, et inscrit une mention dans le rapport sur la vérification de la maîtrise de la langue tchčque. Le contenu de l'entrevue est consigné dans le rapport sur la vérification de la maîtrise de la langue tchčque.



 

Zákon 200/1990-2016) o přestupcích

Článek 49 

Přestupky proti občanskému soužití

1)
Přestupku se dopustí ten, kdo

a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,

b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,

c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním,

d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin,

e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný.

2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu do 20000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu.

Loi n° 200/1990-2016) sur les infractions

Article 49  

Infractions contre la coexistence civile

1)
Une infraction est commise par une personne qui :

a) porte atteinte ŕ l'honneur d'autrui en l'insultant ou en le marquant au ridicule;

b) cause des blessures ŕ autrui par négligence;

c) perturbe intentionnellement la cohabitation civile en menaçant de nuire ŕ la santé, aux blessures mineures, aux fausses accusations de délit, au consentement ou ŕ toute autre conduite grossičre;

d) restreint ou empęche un membre d'une minorité nationale d'exercer les droits des membres des minorités nationales;

e) nuit ŕ autrui pour son appartenance ŕ une minorité nationale ou son origine ethnique, sa race, sa couleur, son sexe, son orientation sexuelle, sa langue, sa religion ou ses convictions, ses opinions politiques ou autres, son appartenance ou son activité dans des partis politiques ou des partis politiques, dans des mouvements, des syndicats ou autres associations, pour son origine sociale, ses biens, son sexe, son état de santé ou en raison de son état matrimonial ou familial.

2) Pour une infraction visée ŕ l'alinéa a) du paragraphe 1, une amende pouvant aller jusqu'ŕ 5000 CZK peut ętre infligée, et pour une infraction au titre des alinéas b) ŕ e) du paragraphe 1, une amende pouvant aller jusqu'ŕ 20 000 CZK, et pour une infraction ŕ l'alinéa c) du paragraphe 1, une interdiction de séjour peut ętre imposée avec l'amende.

Zákon č. 328/1999 o občanských průkazech

Článek 7

1)
Doklady potřebné k vydání občanského průkazu musí být předloženy v originále, ověřeném opise nebo ověřené kopii. U cizojazyčných dokladů je občan povinen předložit též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Loi n° 328/1999 sur les cartes d'identité

Article 7

1) Les documents requis pour l'émission d'une carte d'identité doivent ętre présentés en original, en copie certifiée conforme ou en une description certifiée conforme. Dans le cas de documents en langue étrangčre, le citoyen est également tenu de soumettre une traduction certifiée en langue tchčque, sauf si un accord international par lequel la République tchčque est liée en dispose autrement.


 

Page précédente

République tchčque

Accueil: aménagement linguistique dans le monde